Třistapětašedesát 005

To jsou mi věci. Zaměstnanci si budou vyskakovat na nás začínající podnikatele? Nakonec je přece jedno, co aktuálně dělám, ať to vypadá, že jakkoliv nepracuju. A že se zrovna hrabu v tuně spamu, který spam není, a hledám jeden e-mail, protože si ho prostě nemůžu (?) hned (?) dát do správný složky (sakra prooooooč?), tak to přece neznamená, že NEpracuju. Pokud hledám e-mail s přístupem do administrace, tak pracuju! Bez kroku jedna nemůže následovat ten další... No teda, co se člověk o sobě nedozví...

Úžasný podvečerní relax na šumném pražském bulváru. *K* si dopřála masáž a ožírání rybičkama, to aby si zlepšila náladu, a já si s ní dopřála hodinku pokecu jen tak, to abych i já měla lepší náladu. takže jsme teď obě v náladě ;-)
Seděly jsme s dlabancem z Burger Kingu na rozvrzaný lavičce a můj zmrzlinový pohár BK Fusion s Oreo kousky byl prostě a jednoduše boží. Jo, trochu zmrzliny, sušenky a ženský tlachání. Přesně to jsem potřebovala pro svou nervozní dušičku. Díkes.

Psaní. Jo, miluju to. Hlavně mne neuvěřitelně baví vylaďovat. Zjistila jsem, že vylaďování něčího textu k dokonalosti je úplně to nejlepší, hned po pocitu, který způsobuje napsání vlastního textu na vlastní téma. Když už zkrátka mám všechno tak nějak připravený a přestože to někdy hodně přeorám, fyzicky doplním jen 15% vlastních slov, přesto je to total jiný text. To mne vážně bere. To je síla.

A síla je jít spát ve 2 ráno. Nevím jestli 4hodinový spánek je dlouhodobě prospěšný. Obávám se, že o víkendu padnu.
No, ale největší síla je lovit večer červy po stěnách a v 3,5 metrových klenbách. Jo, to jsem takhle zapomněla luxusní bio semínka s curry příchutí a ty mrchy molový se v nich jednak zakuklily, ale ti, kteří sebrali dost odvahy (a že jich bylo!) se vydali na předlouhý výlet po pláních plynem zažloutlých kuchyňských stěn. A byli odhaleni a náležitě navráceni na zem a ve fázi dvě do odpadků. Chjo, jeden se prostě nenudí.