11. července 2017

102: Zacvrlikej Chainsmokers

Nákupy - pravidelná kratochvíle běžného člověka. Nebo alespoň většiny něžnějšího pohlaví. Ať chcete nebo ne, stane se z toho rutina. Někdy se ale podaří krásně ji narušit, třeba objevením úplně jiné cestu na nákup. To mám ráda! Pokud není taková alternativa o poznání delší než původní, ale bez debat nesrovnatelně zajímavější a lákavější, máte vyhráno.

To se přesně stalo nám. Dostaly jsme úžasnej tip na hooodně jinou cestou. Je to víc do kopce (a pak zase prudce z kopce), ale tahle štreka se vyplatí, protože pak projdeme naprosto mimo hlavní komunikace městskou zelení, ale přitom v centru Prahy až k obchodu. To je sen!

Tohle mě na Praze baví, jak umí překvapovat. Pořád, i po těch letech, i přesto, že jsem se v jejím lůně narodila, to prostě umí. Je jako rafinovaná milenka, kterou nemůžete opustit. Pche, mrcha. Ale miluju jí.

S městem mému srdci blízkému je podobně překvapivá i inspirace z přírody. Nejen, že takovýhle nákup dostane úplně jiný rozměr, když vám cestou šumí stromy nad hlavou, slunce se do dlažby opírá úplně jinak, když nejdete jen mezi domy, a cestou vás provází sem tam ptačí song. A v mezičasí TICHO. Dokonalý!

Při zpáteční cestě s nákupem na hrbu, je v nohách 60 schod už sakra znát. Musím zpomalit a vydechnout. Prohnu záda v typickém pohybu, pomalu nasaju horký letní vzduch a zpozorním. Zaposlouchám se. Světe, div se, to jsou Chainsmokers.

Napínám uši... Tu tu tutu. Tu tu tutu. Tu tu tutu. Tu tu tutu...
Vážně nemám tušení, co to je za cvrlikáčka, ale jde mu to skvěle. A já se musím smát. Nápady jsou všude, všude, prostě všude... Stačí mít jen oči dokořán a dívat se. Stačí napnout ušiska a opravdu naslouchat - duší, ne jen těma ušima. A pak to přetvořit vlastní kreativitou...

Takhle se to dělá. Příroda už všechno vymyslela. My si jen můžeme brát všechny ty poklady a udělat z nich něco většího. V takovou chvíli mě baví být člověkem...


Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)