Třistapětašedesát 003

Vždy mi to udělá radost, když se mi podaří něco uklidit. Opravdu viditelně uklidit. Před měsícem a půl jsme vyklidily zbytečnosti z kuchyně a zůstala krabice plná vykrajovátek a takových těch mých pečících serepetiček. Čekala, až se rozmyslím a uklidím jí do nového bydliště.
Dnes je ten den. A je to vidět. Udělalo mi to radost - těhle 40 minut mýho nedělního života bylo skutečně užitečných :-)

Už druhý den žadoní, ať uděláme náramky. Vzpomene si ale vždy večer. Dnes tomu nebylo jinak, ale byl ještě čas. Na pár náramků určitě. A tak jsme od babičky vydyndaly gumičky a rozhodly se zkrášlit. Ona má tři, a já si ten svůj spletla, když se koupala.

Mohla jsem jít spát... a možná, že jsem i měla jít v takovou hodinu spát, ale pak jsem si řekla, že výzva je výzva a když si ukrádám spánek kvůli jiným, proč bych nevěnovala 30 minut sobě. A tak jsem udělala něco pro svou tvorbu. Nahrála jsem další mandaly, abych brzy měla to album plné tak jak má být.
Ať nejsem ve skluzu, ať alespoň něco je dokončeno tak, že s tím mohu být spokojena.

A tady jen téma, které se mne poslední týdny, a možná spíš měsíce až roky, dotýká...