30. října 2016

#277 Je to super, ALE...

Jakmile je někde ALE, dostává všechno před tím nepěknou příchuť.
Věci, které fungují a jsou opravdu super, prostě žádná ALE nemají...

To "moje super" má háček. Je to skoba jako prase.
Psát každý den je prostě občas dost, ale opravdu dost náročný.
Před lety se mi to tak nezdálo. Sedla jsem a psala. Prsty mě svrběly a já potřebovala dostat myšlenky z hlavy. OK, neříkám, že to byly vždy literární skvosty, ale o to přece v denících nejde. Tahle výzva také není na cenu za literaturu. To ale nikdy nebyl účel...

28. října 2016

#275 Katka naruby

Když jsem byla malá, dostala jsem od tety útlou knížku čtvercového formátu. Byla bílá a na ní velkým písmem stálo EMA NAOPAK. Ilustrace mne neuchvátila, ale se zájmem jsem prolistovala život holčičky Emy, která dělá věci tak trochu jinak. Třeba kalhoty si oblíká na ruce a triko na nohy, kakao vyjídá lžící z talíře nebo se místo učesání pořádně rozcuchá.
Prostě Ema, no.

27. října 2016

#274 Ponořit se do života

Vůbec to není o tom, kde jsme. Vůbec to není o tom, co všechno máme, co vlastníme nebo o tom, co postrádáme. Možná je pohodlné myslet si, že by to tak být mohlo. Prdlajs!

22. října 2016

#269 Sobota - návštěvní den

Dnes jsme byli na báječné návštěvě. Užila jsem si to já i děti a cestou domů jsem si zavzpomínala, jak jsme často chodívaly na návštěvy, když jsem byla malá. Sobota, to byl návštěvní den.

Vždy jsme se pěkně oblékly - což jsem ne vždy chápala a oceňovala, protože návštěva pro mne znamenala zadovádět si, a to v silonkách a skládané sukni šlo prostě trochu dost blbě. Takže jsme se krásně oblíkly, vzaly něco dobrého a vyrazily.

2. října 2016

#249 Prostě dělej, co miluješ

Tohle je úžasně silné video. Nic, co by nikdo z nás neslyšel, nevěděl, po čem by netoužil...
Přesto je to tak vzdáleno...
Vždy mne zamrazí a cítím v sobě hodně zvláštní pocit kolem srdce a v oblasti břicha.

Chtěli bychom dělat věci, které nás vnitřně dělají šťastnými, ale nakonec jdeme dělat to, co si myslíme, že je správné, bez ohledu na naše štěstí a spokojenost. Peníze jsme si prostě spojili s něčím, co je nutné a tak i ta práce musí být nutností a nikoliv chtěním.
A přitom to může být celé úplně naopak...


1. října 2016

#248 Tohle prostě bohatí nedělají

Úklid, synonymum pro nečekané objevy.
Kromě toho, že to pak doma vypadá mnohem líp - v mém případě na stole, tak se v těch haldách papírů, časopisů a starých to-do-listů objevují různé poklady myšlenek. Vlastních nebo zaznamenaných. Většinou pak jen sedím a jsem samé "No jooo", "Jasný." a "Ach tááák..." nebo "No samozřejmě!"