mise 365

Máte tu čest vidět skoro klasický deníkový blog.
Chci jen zaznamenat každý den jednu z myšlenek, která mě zaměstná. Nic víc, nic míň. Bude to osobní, bude to bolet, bude to i veselý, trhlý a možná i nesnesitelný. Může to být hra ega anebo fakt. To já nevím, ale udělat to znamená navždy vytvořit vzpomínku...


START IV 01-04-2017
Když něco nedokončíte, stále se vám to vrací. Tohle je jedna z těch věcí. Projekt365, psát každý den a ani jeden nevynechat. Jak to dopadlo si řekneme za rok ;-)
Začínáme počtvrté, a co jako >>> Letos za to může krásný jaro!


START III 28-01-2016
Pravda je subjektivní...
Zkusím si tu pětatřicítku ujít krok za krokem.
Nepokořená výzva není nic jiného, než jen něco, co můžeme pokořit. Takže jdu na to!


START II 01-11-2015
Pravda je taková, že před rokem jsem jen matně tušila, do čeho jdu.
Měla jsem obrovské odhodlání a snažila se nezklamat.
Neskončilo to tak slavně, jak jsem si "plánovala".

DNES? Psát mne baví, proč tedy nepsat? Kreslení mne baví. Mandaly byly boží. Mohou zase být. Spojím to dohromady. A když se nepovede, nevadí, vstanu a půjdu dál! Zkrátka půjdu dál...

Budu chtít skončit. Budu se proklínat. Bude to těžké.
No a co! Chci dělat zas něco jen a pouze pro sebe, každý den, každý den trošku.
Podaří se to? Pochopila jsem za rok něco, co jsem nechápala loni?
KDO VÍ! Startuju právě dnes 1. listopadu 2015


START 12-09-2014
Vím, že je to šílené.
Vím, že to vypadá nemožně.
Vím jen, že chci začít - prostě musím...
Vím, že to nebude lehké.
Vím, že přijdou chvíle, kdy to budu chtít vzdát.

Ať si. Měla jsem už před rokem chuť udělat velkou věc. Začala jsem. Začala jsem znovu. Zkusila jsem to do třetice.Možná jsem na to šla moc hrrrr.
Teď na to nejdu o moc rozvážněji, ale už vím, jak na to. Alespoň myslím. Zjistila jsem, že jsem schopna věcí, o kterých jsem si myslela, že nejsou pro mne. Pak jsem udělala skutečnou výzvu a zjistila, že takhle to jde. Třeba přišel ten pravý čas posunout to zas o level dál. Třeba se mýlím a nesejde na tom v tuhle chvíli.

Mám notýsek a tužku, k dokonalosti mi chybí jen nějaký chytrý telefon, aby to bylo i s fotkama, protože tahat foťák se mi nevím proč nechce. Ale kdo ví, třeba změním názor.

Budu prostě jen psát. Ústřižky dnů, myšlenek, pocitů. Snad toho bude dost i mezi řádky.
A jestli za rok tady dopíšu ten poslední příspěvek a bude jich celkem 365, udělám něco úžasného jen a pouze pro sebe.Co? To dnes ještě nevím, ale mám na to přece celý rok...