To jsou mi věci, tady se někdo zase úplně nečekaně rozhodl pro nějakou výzvu a ta spontánnost se mi dost líbí...
Už to ale není taková hurá akce jako loni. Vím, že to bude hodně náročný. Vím, že budu chtít skončit. Vím, že mě to bude bolet. A taky vím, že to bude osvěžující, krásný a neskutečně silný.
Psaní miluju a je to formát, který mi dává smysl. Formát, který mám prostě zmáknutý. Věc, kterou dávám i poslepu. Současně bych poslepu chtěla začít dávat i to neméně milovaný kreslení. To mi fakt chybí. Maximálně. Když jsem si totiž tak nějak přemýšlela, co mne fakt dokázalo dostat do krajiny nikoho, vyčistit hlavu a nadopovat energií, nemohu si nevzpomenout na všechny ty večerní hodiny kreslení aktů. Kdybych nekreslila a neměla z toho takový potěšení, sama bych se podezřívala, že na něčem jedu. Dost krutě!
Vím, že to asi nejde vrátit v takový síle, ale chci si začít alespoň ochutnávat kapičky z tohohle nekonečnýho poháru radosti, který na mne ještě čeká. A já jsem hodně nedočkavá a taky nechci zapomenout, jak chutná.
Breptám - to nejde zapomenout...
Takže spojím dvě milované drobnosti v jeden celek ;-)
Nejdřív jsem si myslela, že bych měla počkat do nějakýho hezkýho data (ne, Nový rok fakt ne!), jenže svátek je ještě furt dost daleko, a narozeniny ještě dál. Pak mi došlo, že když vím, není nač čekat - odkládám a posouvám před sebou čím dál víc věcí, který jsou pro mne. Mám teď na výběr: buď to bude další ažpak, nebo prostě začnu.
ZNOVU. Poučenější nevím, ale zkrátka testnu sebe sama, jestli jsem se za ten rok posunula, nebo jsou to jen kecy v kleci, který štěkaj, ale nekoušou...
A já bych si teď ráda ukousla "pořádnýho" sousta!
Můj smělý plán: 365 zápisků - 365 mini mandal :-)
START NOW!
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)