V poslední době Facebook trochu vyměkl a nejen na mě to zkouší s vlastníma vzpomínkama. Vytahuje je nečekaně, ale svým způsobem kouzelně (z marketingového hlediska!).
Většinou jsem jen překvapena, že se s někým "znám" už tolik let - hlavně pokud jsou to lidé, kteří jsou v mém životě nově, a někteří stále jen internetově. Jsem překvapena - většinou mile.
Druhé překvapení mi přináší znovuvytažená minulost. Jednak se vždy podivím, co že jsem to vlastně na ten fejs kdysi postovala, a vzhledem k tomu, jak vím, že vnímám (ne)důležitost těchto postů (opravdu jsou to jen zbytky), můj údiv je o to větší. Nicméně ne vždy milý. Někdy si říkám vážně???
Ne ale dnes. Dnes mi připomněli, že před čtyřmi lety jsem měla velkou perníčkovou mánii, co si tak vzpomínám, měla jsem vážně trochu bláznivé zdobící ambice (které jsem nikam nedotáhla!) a nejen, že jsem ten rok vyráběla adventní kalendáře k dotvoření, ale vyráběla jsem i perníkové domečky a také perníkové svícny.
Ano, zní to možná podivně, a přiznávám, byl takový spontánní nápad, když jsem koukala na naši vonnou svíčku a přišlo mi fajn pak po vánocích takový svícínek třebas i sníst. Ale chtěla jsem to vyzkoušet a bavilo mne to. Dokonce jsem i jeden prodala.
Bylo to fakt milý... krásný a kreativní.
Za tuhle připomínku moc děkuju...
Opravdu.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)