Musíme sami jít a neohroženě ten zázrak udělat.
PŘESNĚ TAK SE ZÁZRAKY DĚJÍ.
Některé možná působí jaksi nevysvětlitelně, ale neznamená to, že takové jsou. Navíc, nepotřebujeme vysvětlení, abychom věřili v to, že se stalo něco výjimečného.
Každý den se děje spousta zázraků. Jen bychom si měli uvědomit, že jsme to my, kdo to dovolí, kdo je dělá. Ne žádná mýtická postava, duch, nebo jakákoliv jiná pozitivní energie pojmenovaná dle vašich preferencí. Ta tomu jistě nemalou měrou napomáhá. Naše touha, síla myšlenky, to všechno je něco, co proces uvádí v pohyb. Ale zhmotnit to musíme MY. Ať my sami, nebo někdo druhý...
Na dnešním semináři s Janou mi docvaklo jak hodně to je na mě - všechno. I ty nejdrobnější věci. A to, jak jsem s tím srovnaná já, přesně odráží ostatní. Jasně, neříkám NIC nového. Jenže jedna věc je vědět - a druhá je dělat. A pak dělat správně. A na to bych se pak postupně měla zaměřit.
Srovnat si to. Dělat. Dělat to správně... Zvládnout Expecto patronum sama.
Protože kdy jindy přijde ta chvíle než teď?
Kdy jindy je to důležité než v tom životě, který žijeme?
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)