8. listopadu 2015

365/008 Plná vůně jara

Tyhle dny vůbec nejsem naladěná na psaní.
Mám pocit, že na mne někdy kolem pátečního rána skočila podzimní únava a říká mi "jeď v klidu, nepřepínej se, nebo celý podzim prospíš". A tak teda poctivě spím.

No, ne že bych s tím někdy měla problém, jen mám fakt dost…
Dneska ani nevím, co mne to popadlo, ale přišel mi senzační nápad nejen vyprat záclony a závěsy u dětí, ale rovnou umýt i okna. Chach, tak jo.

Teď tu stojím, stěrkou jedu už třetí sklo, a mám z toho dobrý pocit. Venku je jaro a přes okna se dá konečně koukat ven. Tak špinavou vodu jsem ani nečekala. A ta vůně! No a taky konečně fungující závěs, protože jsem opravila žabičky, které vypadly. Jaká úleva.

Děti se kolem prdelkovaly, nepřekážely a já si v pohodičce uklízela. Co dodat, fakt to bylo super. V hlavě už mi bloudí odvážná myšlenka, a už si na sebe hrnu další úklid... túdle. Norma z toho určitě nebude.


Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)