Dnes zas krušný den plný rýpalských komentářů.
Je jasný, že něco dělám špatně. Ani po roce a půl to nevnímám jinak. Rozhodně se tím stále něco učím. A současně mi stále dost uniká. Anebo možná ani jedno...
Mám pocit, že omluva pro hulvátství je demokracie a svoboda.
Vysvětlení, proč jsem neempatický, je, že jiným chybí inteligence.
A důvod pro slovní rýpání je, že už mám prostě dost odžito.
A já si jen v duchu říkám OPRAVDU?
Vždy, když čelím těmto komentářům, procházím trním. Bolí to, ale těžko říct, co se přesně učím. Říkám si, proč ti lidé chtějí svůj čas věnovat něčemu, co je nezaujalo, co jim nedává smysl? Proč mají chuť to kritizovat a schovávají to za vznešené cíle, že nás čte hodně lidí a máme odpovědnost za to, co píšeme.
No OK. Hlavně má odpovědnost každý sám za sebe...
A vždy budou lidi, kterým se nebude líbit, co děláme.
Vždy budou lidi, co si špatně vyloží to, co říkáme.
Vždy budou lidi, kteří si vezmou osobně, jak to je řečeno.
Vždy budou lidi, co vás budou chtít za každou cenu opravit..
Vždy bude někde někdo podle kterého bude vše špatně!
A vypovídá to o mě nebo o něm?
Víc nadhledu, kočko. Blbneš.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)