To jsou přesně ty věci, který tak nějak berete jako samozřejmost. Nebo si dokonce myslíte, že vlastně nic moc nevíte, protože někdo, koho jste hodně respektovali, to tak dával najevo...
Jenže dnes je zase všechno jinak. Pustila jsem se do úkolu - nadšeně a s očekáváním. Napsat 10 článků na jisté ženské téma, hmmm. Zapochybovala jsem. Tyhle věci jsem vždy psala jen sama za sebe a vlastně nikdy ne tak jasně definované.
Výzva, co si budeme povídat. Opatrně jsem ji přijala. Neměla jsem co ztratit. Takovýhle výzvy jsou nejlepší. Polívčičku si přihřálo i moje ego...
Zvládla jsem to! Fíha. Fakt jsem to dala. A mnohem líp než jsem čekala. Až si teď říkám kolik práce jsem odvedla za tak směšný peníze. Stane se! Jenže bez A bych nevěděla B. Nikdy by mi to nedošlo. Rozhodně ne tak brzo. Takže vlastně díky za to!
Došlo mi, jak psaní vážně miluju. A taky mi záleží na tom, aby vznikaly originální texty, který mají alespoň malou dušičku. Něco milýho, něco, co vás zneklidní, vytočí nebo naopak uchlácholí a povzbudí. To je fuk. Hlavně ať je tam nějaká emoce. Ať je za těma písmenkama kousek masa a kostí a taky etheru. Něčeho, co bude
Proč tak málo dělám přesně takové věci jen pro sebe?
Čumím jak puk. Já nevím! Nechápu to.To nejlepší ze sebe dávám druhým - za babku. A sobě? Kdy to nejlepší ze sebe dám sobě a zpeněžím to adekvátním způsobem?
Jakou výmluvou se opiju dnes?
Že nemám čas.
Že potřebuju vydělat peníze teď hned, ne až potom.
Že si nejsem jistá.
Že to ještě musím promyslet.
Že... mi právě došly výmluvy.
No jistě. Zaseklá v teď nevidím za roh.
A tak není divu, že to stojí pořád za prd.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)