‪#155 Recepty bez reptů

Přišel mi poštou recept na recepty. Nevím, jak to ví, ale ví, že se mě to bez debat týká. Podezírám je, že prostě těžce odhadli, že jako většina Čechů jsem i já postižená receptománií {smích}

Kdy to vzniklo, není tak důležité. Někdy v mládí. Štvaly mě kuchařky, ve kterých bylo takové to nejasné pečte dozlatova. To je 20 minut? 30 minut nebo hodina? Nebo cibulku nechte zesklovatět, přičemž nejen, že jsem tenkrát nevěděla, co to znamená, ale chtěla jsem hlavně vědět, jak dlouho u tý pánve s cibulí budu stát, než dosáhnu požadovaného výsledku.

Chtěla jsem konkrétní časy a konkrétní míry.

To jejich lžičková a familiérní dozlatova mne nebavilo. Takže když se poprvé v českém časopise objevil recept famózního dortu (samozřejmě s fotkou), no jejda, byla to láska na první pohled. A když jsem pročetla ingredience označené v uznávaných a jasně definovaných váhových jednotkách, věděla i průměr pečící nádoby s jasnou a na minutu přesnou dobou pečení, propadla jsem nezřízené vášni.

Až jednou budu mít svojí domácnost, všechno to vyzkouším. A začal ten nejbláznivější sběr papírů a později i časopisů s recepty, jaký historie naší domácnosti poznala. Blbý je, že jsem si to vysnila v době, kdy jsem věděla kulový o vaření a pečení. V době, kdy jsem ani neměla ty děti a měla hlavu plnou představ o dokonalém nedělním rodinném obědě ve čtyřech u bíle prostřeného stolu se servisem po babičce.

Dnes nemám vysněný rodinný život, ale mám dvě děti a to poslední, co bych chtěla, je dělat k nedělnímu obědu kachnu s 2 druhy knedlíků a jahodovou charlottu jako dezert. Realita je prostě taková, že nejen že bych si to musela všechno sníst sama, ale jsem natolik líný rodič, že si radši dopřeju pořádný nedělní spánek a s klidem oželím super hyper bezva recept...

No a tím se dostáváme k jádru pudla. Doma mám opravdu hodně časopisů s recepty, ze kterých tutově tu bomba fotku vytvoříme i v kuchyni - občas se to podaří. A taky štosy stránek z časopisů v různých krabicích - do těch se mi chce úplně nejmíň. Ale když to vezmu kolem a kolem, je to v 90 % jen nepořádek, který ještě nikdo dodnes neřešil.

A oni mi to zase připomněli.
Legrace je, že přišli s na chlup stejným nápadem, jako já. Tak nevím, zda jsem tak průměrná, nebo to je prostě tak logický, že i bez receptu na recepty vím, že v jednoduchosti je krása a proběhne nemilosrdná čistka. Budou padat hlavy recepty...

Prázdniny budou fakt jiný ;-)