3. března 2016

‪#036 Jsem super žena!

Jsem v němém úžasu. Jsem asi super ... super žena!!!

Včera jsem šla spát po třetí ráno. Vstávala jsem bez zvonění budíku po osmé, což bylo první překvapení tohoto dne. Trochu přejetá, ale funkční. Nasnídala jsem se po jedenácté - to už mi teda začínalo být trochu divně, ale hned se to spravilo...
V jednu jsem odešla za prací s představou, že jsem za dvě hodiny zpět.
Představa krásná! Jediný problém je, že to byla opravdu jen představa...

Věci nabraly trochu jiný směr a tak jsem nakonec dorazila domů - i po úspěšném nákupu - na sedmou. Vyždímaná, s břichem svíjícím se hladem, ale podivně spokojená... Děti se divily kde jsem, i proto mi mamka volala - akorát ve chvíli, kdy jsme z posledních sil finišovali.
Mám dost. Večeře a spát...

Ale najednou, jak když něco překlapne.
Ležím v posteli, oči zavřené, ale usnout nejde - nechce se mi. Přestože jsem před chvílí cítila únavu a s vděkem jsem se uložila do peřin, teď tu ležím, koukám do šera a zjišťuju, že ten pocit není přetaženost... ne, tohle je jiný. Takhle jsem se už dlouho, po tak vyčerpávajícím dni, necítila.

Ty jo, tohle je hodně podobné pocitu, který mi pravidelně přicházel po večerních hodinách kreslení... Unavená, ale totálně nabitá energií, jsem se vracela a doma ještě do noci tvořila a udělala spoustu věcí, který mě bavily...

I teď jsem nabitá, zářící jak solárko a musím jít pracovat.

Ano, musím, protože takhle stejně neusnu. Mozek napruženej na 200 % a dojem odpočatosti jaký jsem už dlouho neměla...

Důkazem, že to byla dobrá volba, je dokončený rozhovor. Po dvou a půl hodině ladění, přesouvání, úpravách... Jsem šťastná a jdu si poslechnout záznam webináře. Za odměnu!
Až po další hodině a půl přichází poctivý dojem únavy.

Stopka, uložit poznámky, zhasnout monitor i světlo a... vzhůru do říše snů.
Jestli se mi dneska nebude nic krásného zdát, tak nevím kdy jindy.


P.S.: Zdálo, ale zapomněla jsem to!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)