9. března 2016

‪#042 Pekla jsem

Nečekaně...
Rychlý rozhodnutí.

No, nechtělo se mi vymýšlet nic k večeři (líná kuchařka!), tak jsem vzala mouku, cukr, poslední vajíčko, mléko a trochu tuku a udělala svou hrníčkovou klasiku, která nikdy nezklame. Přidala jsem tam i kapičky mléčné čokolády, které jsem koupila už na vánoce v domnění, že z toho vytvořím nějaké hyper-super cukroví.
Nevytvořila. A jak se teď hodily!

"Tady voní nějaká buchta" byla první mlsná slova, když Baruška dorazila domů z návštěvy. Týýý jojo, neutajíš nic! Ale pravda, buchta voněla krásně a voněla vážně hodně. Už jsem málem zapomněla, jak je to boží, když bytem voní pečení sladkostí...

Budu to muset opakovat častěji, protože jak jsme usedli k chladnoucímu plechu, mizel jeden kousek buchty za druhým, až nakonec zbyly jen čtyři. Na ráno!
Pěkně jsme se do toho pustili!

Omlouvá nás snad jen velikost plechu!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)