Od pátku mě bolí břicho. Je mi těžko a nevím co by, abych se toho zbavila. Po snídani se to vždy zlepšilo. V pátek tomu neprospěly prvně ochutnané sójové ďobáčky, které mě osobně dost okouzlily, ale žaludek je evidentně jiného názoru.
Víkend jsem proto začala s jídlem opatrně, ale přesto podle jídelníčku. Bylo to takové jo a ne, které se dalo zvládnout, až do té doby než jsem se večer totálně přežrala celozrnnou domácí minipizzou, na kterou mne namlsali v Ohnivým kuřeti.
Neděle přinesla totální gastronomickou tragédii, protože jsem začala zmatkovat ve snaze vyladit nějak ten svůj břichabol. Jíst či nejíst, toť otázka. Suchý chleba nebo banán? Korunu tomu nasadilo jogurtování, které mne vždy zachránilo, ale tentokrát totálně selhalo. Do postele jsem šla znavená z tlaku v břiše, který se ve vlnách ztrácel, aby se pak s dvojnásobnou silou vracel.
Pondělí jsme se vzbudila s žaludkem plným kamení. "To je žlučník," říká mi mamka. "Nebude to z tý přemíry vajec a čočky? Mě to taky nedělá dobře." Nooo, je fakt, že povelikonoční týden je na tohle vždycky hustej, přestože jsme letos nic moc extra nedělali. Ale tu čočku v tom vidím nevinně. Mnohem víc bych sázela na psychiku a doznívání pracovní situace na konci týdne. Asi jsem to rozštípla tak trochu nečekaně, ale oprávněně, ale kolem a kolem to ke značce IDEÁL má ještě daleko.
Dobře, umořím to hladem. V pondělí jsem nasadila rýži. Úspěšně jsme s ní pokračovala i k obědu, odpoledne slupla jeden banán, na který jsem vyloženě měla chuť, a večer si dala suchý rohlík se suchým rohlíkem a mátový čaj.
Zdálo by se, že by mi mohlo být fajn, ale dnes ráno mě zase bolí hlava a chce se mi brutálně zvracet. Nemůžu pořádně pracovat, protože vydržím jen hodinu a pak odpadávám. Navíc teď ani nevím, zda je to z hladu nebo pokračuje nějakej moribundus. Sedím tu, ukusuju klasickej pšeničnej rohlík, v hrnci probublává další várka rýže basmati (je fakt chuťově dost senzační) a já doufám, že dnešek přežiju a zítra bude líp. Ach jo.
Jo, když vám něco leží v žaludku, není to jen tak...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)