Zvykla jsem si na notýsek. Píšu "za jízdy" - tedy během chůze. Mám notýsek a milionovou propisku - no vážně! A už jsem se naučila používat je, opravdu po nich sáhnout, když přijdou myšlenky a bojím se, že by mohly uniknout. Neříkám, že vždy se ze všeho dá něco vytvářet. Často jde jen o výkřik. Ale ta možnost svobodně ho napsat a tak nějak v té dané chvíli zvěčnit, udělá člověku dobře...
Koupily jsme si burčák. Letošní první. Zašly jsme dnes s mami společně na nákup do Lidlu. Francouzské dny byly už trochu vybrané, ale i tak jsme si koupili spoustu dobrot - třeba jejich úžasný müsli a bílý jogurty. Kromě sušenek a úsporných žárovek jsme si udělaly radost skvělou růžovou zmrzlinou. No a cestou jsme se stavily v naší oblíbené vinotéce a zakoupily šmerákův burčák.
Dneska sladší, zítra senzační. Mňam.
Jsem těhotná. Takový nejapný fejsbůkový vtípek. Normálně na tyhle věci házím bobek, ale dnes jsem měla dojem, že bych to měla udělat jinak. A tak jsem si z těch 15 vět vybrala tu, která se mi zdála nejvíc šílená ve spojitosti s mou osobou. Vzbudila jsem ovšem vlnu gratulací. No, tak to jsem asi trochu nedomákla. *A* mi dokonce psala, zda je to fakt? A někteří neváhali zavolat mi, aby se ujistili, že to, co tam četli, není nějaký omyl... No, chich, byl... Ale byla to legranda, ne.
A nejvíc mne potěšilo, že někteří tu ztřeštěnou vychytávku pokračovali. Tak to bude ještě zítra na zdi veselo.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)