Olejová masáž. Nechala jsem svý tělo hýčkat v Thajským ráji. Byla jsem pozvána. Trochu jsem se zdráhala - včera, ale nakonec jsem zvedla svůj zadek. Zas nestíhání a pocit, že nemohu vypnout, když... Lepší už to stejně nebude. Buď se můžu dál stresovat (což asi stejně budu!) jak to nemám zase hotový, ale hotovější to díky tomu nebude tak jako tak, protože mne prostě něco drží a nemohu se pohnout z místa. Takže je furt lepší pokusit se uvolnit a užít si první masáž od profíků. A zjistit, zda je to relax pro mne.
A ožrat nožky od rybiček!
Jo, je to supr věc - OBOJE!
Pekla jsem. Tak nějak spontánně jsem se rozhodla na poslední chvíli, když kuchyně zela prázdnotou, a nikomu se nechtělo nic moc kutit k večeři, že bych tedy mohla zaměstnat naší skvělou horkovzdušnou pomocnici a napéct, když jsem dlouho nepekla. Upekla jsem bábovku. Udělala jsem hrníčkovou klasiku a přidala tam pár jablíček, aby to bylo zas trochu jiný. Neměla jsem kypřící prášek, takže nejen díky jablíčkům nebyla nadýchaná, ale dobrá byla.Co dodat? Večer byla půlka zpucnutá bez mrknutí oka!
Dělat věci od srdce. Tak, aby se s tím člověk vždy cítil v pohodě. A když to tak nemá, klást si otázky. Nenechat to zajít příliš daleko. Nenechat to bez povšimnutí. Ptát se, dokud nenajdu odpověď, která dá smysl. Přesně to dělám poslední dny ve chvílích, kdy cítím, že něco drhne. Nejdřív mne to trápilo a měla jsem dojem, že nemohu jinak.Jenže to je přesně to co MUSÍM. Musím najít způsob, aby to bylo jinak. A tak se ptám, kdy to ještě bylo správně? Kdy mi nic nevadilo a cítila jsem se dobře. A když zjistím, jak to je potřeba, hledám cestu, jak to takhle nastavit. Třeba i zpětně. Někdy to vypadá, že uděláte krok zpět, ale ve skutečnosti jdete neuvěřitelně dopředu...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)