Čtu senza fantasy. O mladém čaroději. Opět na "doporučení" ze zářijové návštěvy *T*. Vracím a rovnou si jí v knihovně půjčím. *M* je vášnivý čtenář, čte vlastně furt, skutečně nonstop bylo-li to možné. Má dokonce čtecí večer, kdy jde po práci do hospůdky s knížkou a prostě si čte. To mu závidím. Regulérně. Nic takového jsem si s dětmi zatím nevytvořila. Nicméně další fantasy titul od něj byl opět skvělá volba. Díky.
Budu chytřejší. Možná. Každopádně poznávám osobně Táňu Havlíčkovou, úžasnou fashion terapeutku a rebelku. Už jsem si přečetla její e-book, který se teprve začne prodávat. Už jsem se dokonce i našla - tedy, myslím že ano. Dokonce jsem při čtení zažila tak silný aha moment, že mne to zvedlo ze židle a současně v poklidu usadilo zpět. Chci to slyšet přímo od ní. Chci jí zažít. A taky o tom napíšu a měla bych i fotit...
Ženský tlachání. Potěšilo. Přestože tohle není to, co bych vyhledávala, byla jsem za užší ženskou společnost ráda. Nejdřív jsme šly na pizzu a po velmi vtipném placení jsme se přesunuly k *A&D* domů, do azylu pro návštěvy, a užívaly si společnou energii. *K* nedala jinak, než že si koupíme šáňo a tak jsme si cinkly. A povídaly. Hezky žensky. (Ne)důležitě, ale s o to větší chutí. Vlastně je to fajn. To ženské sdílení je prostě důležité. Nesmí to být ale pitomé vykendávání. To pak zatěžuje. Tohle bylo, i na pozdní večerní čas a mou rostoucí únavu, velmi osvěžující....
Spím u krále. A král není doma... Usínalo se mi fajnově. Šla jsem do peřin hodně brzo, *I* tam ještě nebyla, a ani netuším kdy přišla. Chtěla jsem se pochlubit, kde že to spím, ale bohužel mne zradil kredit. Byl vyčerpán. Hmmm, asi to tak mělo být. Tak jsem se jen zachumlala pod deku, voněla jemně aviváží a byla zvláštně hladivá. A vím, že jsem usnula brzy...
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)