Zase se hledám...
Vlastně se hledám neustále.
Mám pocit, že je to možná jedna z kvalit, která k nám Vodnářům tak nějak bytostně patří. Máme jí pod kůží, jako tetování. Něco, s čím se bez rozdílu rodíme. Čímž nechci říct, že nikdo kromě Vodnářů se nehledá – naopak. Hledáme se všichni a věřím, že každý se najdeme. I my se najdeme, jen zjišťuju, že je čím dál tím těžší, nacpat se do nějaký škatulky.
Třeba jen s tím, co dělám... Co já vlastně dělám?
Jednak se starám o to, aby jiní měli co číst a dostávali tak pravidelnou dávku inspirace v průběhu celého dne. Taky se starám o to, aby se to, co nabízíme, prodávalo, aby na to lidi měli chuť a chtěli to. Většina mé práce jsou prostě písmenka – některá pro potěchu, některá k prodeji. Vždycky ale písmenka. Člověk by si řekl, že když tolik dělám s těmi všemožnými texty, vytvářím prodejní weby a reklamy, že to asi teda budu ten copywriter. Zkrátka a hezky řečeno copík.
A já? Mám pocit, že to vůbec nevystihuje to, kým skutečně jsem. Je to zase jen nějaká nálepka, v který se vlastně úplně tak komfortně necítím... Ne zcela a úplně svá. A proto to nerada říkám. Jenže ty škatulky jsou potřeba, abychom se nějak orientovali, ale současně se někdy stane, že se dostanete do stavu, kdy se ošíváte jak ve špatně padnoucím kvádru.
Můžete vypadat hodně jedle, ale současně si v duchu říkáte "To je divný."
Vypadáte dobře, ale víte, že tohle není všechno. Že tohle není to ono. Že vám to sluší, ale boží zdaleka nejste. A nemůžete být, protože je to jen nějaký procento z toho všeho vašeho. A tak zjišťuju, že ta moje Písmenková královna je mnohem lepší označení a že jsem taky spousta jiných královen, princezen, vévodkyň a císařoven a jánevímcoještě...
Tohle je jen jedno moje království.
Nechci se do něj napasovat. Nechci se touhle vládou svázat.
Nejsem copík a nedej bože copywriter.
Jsem Písmenková královna.
Né víc, né míň.
Jsem to JÁ.
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)