Přistihla jsem se, jak zase přemýšlím, jaký další bloček - sešit, zápisníček... bych potřebovala.
Jakože nutně, samozřejmě!
Ale pojďme si nalíti vína čistého. Není to o dalším bločku. Není to o tom, že potřebuju další něco, kam oddělím další kousek svýho života... Jakoby oddělování mohlo něco zachránit, donutit mě k nějakým výkonům!
Naučili jsme se všechno oddělovat! Uvěřili jsme, že některé věci nemáme míchat - soukromí a práci, lásku a byznys, rozum a cit. Jak kdyby se věci mohly vzájemně nakazit a pak by třeba nemusely dobře fungovat. Co když ale fungují jen když jsou takhle nakažený? Co když to mísení je ona životodárná podmínka pro skutečný úspěch?
Jasně, že nepotřebuji další notýsek na támhleto a jiný na tamto. Jistěže na každou jednotlivou myšlenku není nutné, a dokonce ani žádoucí, zakládat speciální prostor - unikátní krabičku, do které nepáchne zbytek mýho života... Je fajn věci držet od sebe, ale stejně fajn může být jejich bláznivé mísení, aby život dostal tu nepřebernou paletu odstínů, které můžeme namíchat jen a pouze my.
A tak, přestože jsem notýskama bytostně posedlá, vím, že nepotřebuju další. Naopak. Potřebuju všechny ty úžasný kousíčky spojit a konečně vidět celý obraz, o který se snažím... A který mi díky té snaze stále uniká...
K mé škodě!
"Pokud se bráníme nákaze, možná je to proto, že už jsem nemocní..."
Žádné komentáře:
Okomentovat
Místo pro Váš názor ;-)