10. září 2016

#227 Nic pro dámičky

Nákupy s druhorozenou furt miluju. Sice s drobnými výhradami, ale čert to vem. Co na tom, že vždycky koupíme ještě x věcí navíc. A ta liška podšitá to fakt umí.

Já bývala hrdá na to, jak jsem to zvládala ukočírovat a víc než 2 věci navíc dle režie dětí jsme k pokladně nebrali, ale asi měknu. Anebo žák překonal učitele!

Proplouváme zkušeně mezi regály a lovíme, co je potřeba. Jak už jsem zmínila, v košíku tu a tam přibyde něco neplánovaného. Část se vrací, část si mladá dáma usmlouvá (a někdy se nebojí použít i nejtvrdší zbraně!), část věcí, ani nevím proč a jak, tak zůstávají s mým mocným vzdychnutím a myšlenkou, že spolu jdeme nakupovat naposledy.
Ha ha, no jistě...

Máme všechno? pronesu spíše řečnicky, ale nevím proč to říkám naprosto neprozřetelně nahlas.

"Ještě vezmem křupky!?"
"Jaký křupky?" ptám se přemýšlivě na půl cesty od jogurtů k čajům.
"Nic pro dámičky!" zdařile imituje a šibalsky se pousměje.
"A ty nejsi dámička?" snažím se jí zviklat.
"Noooo, jsem... Ale to nevadí."

Takže jedny solené Bohemia Vrrruby si odneseme k pokladně.
Ještě, že taky nejsem dámička.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)