2. listopadu 2014

Třistapětašedesát 052

Vstávat ve čtyři. Večer jsem byla asi hooooodně unavená a rozladěná. Ještě že jsem šla raději spát, ta práce by stála vážně za prd. Ale plán vstát brzy ráno byl taky pěkně pitomej. Nakonec jsem to típla a vstala až na připomínku před sedmou... Myslela jsem, že budu pracovat, ale nakonec jsem si dopisovala to svý písání. Nemám ani radost, ani výčitky. Vím, že z práce bych toho moc neudělala, a tušila jsem správně. B se asi po půlhodině mýho "řádění" probudila. Sama od sebe! Ach, kéž by to tak dělala i v týdnu!!!

Promrzlá. Byli jsme na hřišti a trochu, vlastně trochu víc, jsem podcenila počasí. Nejdřív to bylo jen lehké chladno, ale jak se začalo smrákat, padla na nás taková zima, že jsem se až rozklepala. Zatínala jsem zuby a myslela si, že je rozdrtím. Ale hlavně aby už nedrkotaly! A do toho ještě hodina courání s dětmi domů. Upřímně se děsím jak to dopadne. Jsem unavená už předem.
Promrzlá a hladová. Až se mi z toho zamotala hlava... Tak snad jen, aby to neodneslo moje tělo. Přepínám ho, stresuju se, chodím pozdě spát, brzo vstávám, málo relaxuju a stále si něco vyčítám...

Úplně jiný pohled. Vracíme se domů noční Prahou. Jdeme cestou, kterou skutečně znám jen já, děti tu jdou jednou za čas. Přestože se vracíme stejnou cestou, děti se střídavě rozčilujou, že tudy jsme nešly, že chtějí jít stejnou cestou. A já jim stále opakuju, že jdeme stejně, jen po druhé straně chodníku. A jak tak koukám, kdybych si nebyla jistá, že jdeme stejně, snad bych jim i věřila. Jak se změní celý svět, když jdete v opačném směru a navíc na opačné straně! Jak se vrhnou jiné stíny, jak výlohy dotváří zcela nový ráz ulice. Jak hodně záleží na spoustě maličkostí. Jak najednou vnímáte tisíc jiných věcí. A do toho ta tma, která všechno zkresluje.
Ta paralela s životem je víc než zřejmá. Akorát tady to uvědomění tolik nebolí a dokonce je i zábavné, překvapující a skutečně hluboké...

Retro 23-09-2014 To mlčení zdá se mi poněkud dlouhé. Nezdravě dlouhé. Už je moc dlouhé. A to není dobře. Prolomí se to? Prolomím to. Jak? Proč? Měla bych? Vlastně ta správná otázka zní: Proč bych neměla?

P.S.: Výzva ovoce a zelenina - splněno levou zadní :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Místo pro Váš názor ;-)